|
|
Osvětlení liturgického prostoru
Jedličková, Veronika ; Přikryl, Miroslav (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje osvětlení bočních lodí, kaple a prostoru pod kůrem v kostele sv. Jana Křtitele ve Frýdku-Místku. Práce má dvě části. V první se řeší koncept osvětlení, rozmístění osvětlovacích těles a jeho vliv na celkové působení prostoru. Druhou částí je navržení svítidla respektujícího specifika daného prostoru. Svítidlo se dále snaží plnit požadavky na osvětlení ustanovené frýdeckou farní radou.
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Kloz, Lukáš ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce vycházelo z předchozí analytické práce. Výsledkem analýz vyplynulo několik problémů řešeného území Valašska a Hané. Jedním z nejzávažnějších problémů je nedostatek spirituálních míst a liturgických míst k modlitbě v oblasti Zlína. Analýzy a syntézy vzešlé z předchozí práce jsou přiloženy k samotné diplomové práci. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Při kombinaci zjištěných dat vyplynulo zadání diplomové práce – návrh poutního kostela se zázemím a duchovního centra. Tato novostavba má za účel podporu místní komunity, podporu křesťanské víry a revitalizaci stávajícího poutního místa Svatá voda – Kaménka. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím a kavárnou pro veřejnost a návrh duchovního centra pro týdenní program duchovní obnovy. Areál je doplněn o čtyři byty pro samostatné bydlení duchovních. Novostavba je navržena ve vzdálenosti 250 metrů od stávajícího poutního místa Svatá voda.
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Smolová, Tereza ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh křesťanského duchovního centra jako rozšíření stávajícího poutního místa, nedaleko Napajedelské brány na rozmezí Hané, Slovácka a Valašska, v kopcích Vizovické vrchoviny, Pramene Svatá voda. Návrh se opírá o analýzy a syntézy mapování duchovních brownfields zpracované v rámci před diplomní práce. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Zabývá se mimo jiné otázkou, jak má vypadat současný sakrální prostor a jakým způsobem promlouvá k dnešnímu člověku. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím pro turisty a ubytováním pro duchovní a poutníky. Základem kompozice jsou tři hlavní objekty - kostel, vstupní objekt a útulna - doplněny o kampanilu a křtitelnici. Jedná se o soubor objektů s nejvýše dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím s lázní. Stavební program vyžaduje separaci skupin uživatelů vzhledem k účelu užívání stavby. Součástí stavby je zahrada, která je svým funkčním i ideologickým ztvárněním inspirována rajským dvorem.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Křenková, Anna ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary s komunitním centrem uvnitř stabilizované zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Potřeba kostela vznikla již v době výstavby sídliště a zintenzivnila spolu s rozvojem komunity věřících okolo Salesiánského střediska, které v dané lokalitě funguje od 90. let a zaměřuje se na výchovu mládeže skrze metody Dona Bosca. V současnosti jsou mše slaveny provizorně v tělocvičně Salesiánského centra s návštěvností 250 osob. Kostel má být navržen v blízkosti Salesiánského centra a zasvěcen Duchu svatému. Má sloužit nejen současné komunitě, ale být otevřený i pro širší okruh věřících. Práce řeší vztah kostela, fary a sídliště. Snaží se najít odpověď na otázku, jak může kostel do sídliště vstupovat a jakým způsobem komunikovat do okolí své poslání. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu, salesiánské kongregace a podmínek stavebního pozemku. Stavební program se skládá z dvou funkčních celků, které jsou spolu propojené. První tvoří návrh kostela s kapacitou 300 sedících a 100 stojících osob na bohoslužbě s potřebným technickým zázemím. Druhý tvoří farní centrum se společenským sálem s kapacitou 100 osob, s výukovou místností, farními kancelářemi a ubytováním členů salesiánské kongregace. Stavební program je doplněn o návrh poloveřejného prostoru, řešení dopravní obslužnosti území a návrh veřejného farního sadu.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Malečková, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování návrhu novostavby sakrálního objektu v Brně-Líšni. Jedná se o parcelu ve středu panelové zástavby mezi objektem polikliniky a budovou Salesiánského střediska mládeže (=Salesko). Na realizaci tohoto objektu čeká komunita Salesiánů, která bude objekt nejvíce využívat, již dlouhá léta. Klíčovým tématem je vytváření prostorů umožňující setkávání lidu k bohoslužbám, slavnostem a společenským akcím. Návrh zpracovává dva vzájemně propojené provozy – budovu kostela Seslání Ducha Svatého a farní objekt. Základní kompozici tvoří 3 kubické hmoty – vstupní část objektu kostela, hlavní liturgický prostor a faru. Výškovou dominantou se stává zvonice, která sděluje sakrální funkci stavby. Jedná se o soubor objektů s dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím ve vstupní části kostela. V projektu je okrajově zahrnuto i řešení volných prostranství v okolí parcely a jejich přeměna na kvalitní veřejné plochy. Sakrální prostor se má stát místem, které své návštěvníky vítá, přijímá a dává jim pocit bezpečí. Uvnitř objektu lidé naleznou klid, oporu, porozumění a odchází s pocitem lepšího člověka.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Simonova, Hanna ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary uvnitř zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Vzhledem k tomu, že do této čtvrti přišli v-roce 1990 salesiáni, kteří se zaměřují na praci s dětmi a mládeží vznikla potřeba výstavby – kostela a salesiánského střediska mládeže. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu. Kostel obklopen panelovými domy v blízkosti školy, polikliniky, obchodního centra a salesiánského střediska mládeže ve svažitém terénu s výhledem na jih s dominantou Pálavských vrchů. Architektura kostela vede dialog se stávající stavbou, ale má prvek odlišností. Duchovní centrum s kostelem je soustavo 2 budov. Kostel a fara se skládají z nadzemních podlaží 1.NP a 2.NP. Konstrukci stavby kostela tvoří prostorové nosné železobetonové monolitické konzolové sloupy a vazníky.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánů v Brně - Líšni
Chubrikov, Vadim ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na návrh nového sakrálního objektu v Brně-Líšně, který se nachází uprostřed panelové zástavby mezi budovou polikliniky a Salesiánským střediskem mládeže. Salesiánská komunita, která bude primárními uživateli budovy, již řadu let očekává její realizaci. Hlavním cílem je vytvořit prostory, které usnadňují bohoslužby, oslavy a společenská setkání. Návrh sestává ze dvou samostatných objektů, a to kostela Seslání Ducha svatého a farní budovy. Tyto budovy jsou složeny ze tří hmot, včetně kostela se dvěma sedlovými střechami a fasádou, která primárně pokryta bílou omítkou, farní budovy se sedlovou střechou a fasádou ze dřeva a zvonice které se skládá ze 3 zvonu které jsou napojené na železobetonové sloupy. Vrchol kostela bude nejvyšším prvkem, budovy budou mít dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží ve vstupní části kostela. Projekt zohledňuje i volná prostranství kolem pozemku a jeho cílem je přeměnit je na kvalitní veřejné plochy. Posvátný prostor by měl sloužit jako přívětivé místo, které poskytuje návštěvníkům pocit bezpečí, klidu, podpory a porozumění. Mělo by to být místo, odkud lidé odcházejí s lepším pocitem, než když přišli.
|
|
|
Fiat voluntas Tua
Válek, Ondřej ; Neumayerová, Eva (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt pracuje s tezí, že slavení eucharistie není závislé na místě, respektive že za určitých podmínek se libovolný prostor může stát prostorem liturgickým. Obráceně pak lze uvažovat, zda je možné přísně liturgický prostor kostela přizpůsobit i alternativnímu programu, který se nutně netýká tradičních církevních obřadů a přitom zachovat jeho sakrální charakter. Na případové studii adaptace kostela svatého Jiljí v Brně-Líšni se projekt vztahuje k širším otázkám české Římskokatolické církve, která se momentálně nachází v důležitém přechodovém období ve smyslu demografie (pokles počtu věřících i duchovních), ekonomie (finanční odluka církve od státu) a kultury (dokončení restituce majetku včetně řady památek).
|
|
|
Vybrané aspekty světla v sakrální architektuře
Šťasta, Jiří ; Kopeček,, Pavel (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Rozdílné přístupy se světlem jsou odrazem dané doby a jejích kulturně sociálních aspektů. Stavební materiály se vyvíjejí, zlepšují se jejich vlastnosti, ale světlo je věčným účastníkem architektury, podmínka sine qua non. Světlo je základním prvkem, se kterým se nevyhnutelně každý stavitel, architekt nebo umělec musí potýkat a jej využít. Díky tomu, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, můžeme práci se světlem pozorovat a analyzovat její užití v průběhu dějin sakrální architektury. Práce architekta se nachází na průsečíku teoretických a technických oborů. Je zapotřebí, aby tvůrce, architekt, umělec znal jak teoretické aspekty práce se světlem, tak také reálné číselné hodnoty množství připouštěného světla. Je užitečné znát důvody, proč a jak v minulosti se světlem autoři sakrálních staveb pracovali. Podobně důležité je také vědět, kolik světla bylo v dějinách do liturgického prostoru „připouštěno.“ Kolik světla do interiéru kostela okenními otvory a vitrážemi připouštěli dříve a nakolik tak činíme dnes? Je možné pozorovat tendence ve vývoji práce s přirozeným světlem? Tyto otázky jsou zvláště zajímavé nejen z pohledu teorie architektury a památkové péče, ale jsou také podstatné pro architektonickou praxi, tj. např. při utváření nových liturgických prostor nebo při návrhu umělého osvětlení v historickém kontextu. Práce se v první části zabývá teoretickými aspekty světla z pohledu teologie, liturgiky, psychologie a ergonomie. V druhé části práce je provedeno měření intenzity denní osvětlenosti a je popsána zvolená metodika. Závěrem jsou shrnuty výsledky práce naměřených hodnot, jak v jednotlivých stavbách, které zastupují rozdílné historické období, tak také jsou výsledky porovnány s ohledem na celkový souhrn staveb, včetně kategorizace dle skupin intenzity osvětlení. Záměrem práce bylo zhodnotit konkrétní světelné podmínky jednotnou metodikou a výsledky zasadit do širšího vědeckého kontextu, který se bezprostředně dotýká architektonické praxe při vytváření liturgických prostor.
|
host ::
RSS.